čtvrtek 12. září 2013

Dělení růže | Fotoreport z Historických slavností - 1. část (Staročeský den, Pohádkový den)

Ahoj :)
Přeji krásné (od)poledne a příjemné počtení.

Fotoreport: Dělení růže - 1. část

Historiké slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna

15. - 17. srpna 2013, náměstí Zachariáše z Hradce

Tento článek měl vyjít hned po slavnostech, ale nepočítala jsem s problémy, které mohly nastat a také nastaly. Z toho důvodu se všem omlouvám, co čekali na tento článek doprovázený fotografiemi, články navazující na tento a na zpracované video shňující celou akci a následně i další videa. S tím videem to bude trošku oříšek, ale pokusím se to nějak vyřešit. V nejhorším to sem později vložím neupravené. 

Nyní však už ke zhodnocení akce. Slavnosti začínaly ve čtvrtek 15. srpna 2013 na Staročeský den. V tento den jsem tam byla poměrně často, od úvodní ceremonie, která začíná už v 16 hodin přibližně do 20:15, i když celý program Staročeského dne končil po závěrečném rozloučení (21:30). Tento den se nesl v prvorepublikové atmosféře s tehdejší četnickou pátračkou, hudbou, módní přehlídkou a výstavou veteránů, kterých tam bylo opravdu málo - čekala jsem jich víc.


 
Po mém příchodu na náměstí jsem obdržela od historicky oblečeného chůdaře program na třídenní slavnosti, což mi vlastně přišlo vhod a mohla jsem se vracet na to, co jsem chtěla vidět a hlavně jsem byla v obraze, co bude i následující dny. Ostatně to ulehčuje i můj článek. Článek později aktualizuji a tento program přidám :). 


 


Celá tato akce byla vskutku zábavná, na náměstí proudily davy lidí, vonělo to tam všelijakými pochoutkami (trdelník, bramborové placky, apod.), děti si užily zábavy na skákacím hradě, nebo pro ty zdatné tu byla atrakce v podobě provazového žebříku. Co jsem tak sledovala, zřejmě to nebylo lehké se na něm udržet, vylézt až nahoru a zazvonit na zvoneček. Ten, kdo to zvládl a zazvonil, čekala ho odměta - pro děti to bylo překvapení, pro dospělé to tuším byla finanční odměna v hodnotě 500,- Kč. Celé to lezení mělo vlastní fígl, málokdo však na něj přišel, nebo i přes velkou snahu padal dolů. Pokoukání to bylo zábavné. Ty nejmenší děti se mohly povozit na dřevěném historickém kolotoči. A dobový jarmark? Ten nabízel nádherné věci, každý si přišel na tu svou. A co by to bylo za akci bez občerstvení a doplňování tekutin?



Z kabaretu a starých dobrých časů téměř moc nemám, jen útržky, vždycky mě někdo někam odvedl. Ale co jsem tak spatřila, tak to vůbec nebylo špatné, takže doufám, že příští rok se to tu znovu objeví a tentokrát na to zůstanu. Následovala kapela Klapeto Morava - nemůžu si pomoci, ale přijde mi to  úplně stejný jako kapela Šlapeto (můžete znát i jako Patrola)  - hrajou i stejné písničky. Tato kapela zahrála převážně staropražské písničky - Ku praze uhání vlak; A já tě nechci; Ručičky nebojte se; Má roztomilá Baruško; Teče, voda, teče; Mladí cestáři (nebo tak nějak..), ale také Škoda lásky. Jelikož tyhle písničky znám, mohla jsem si s ostatními lidmi prozpěvovat. I mou kamarádku kapela zaujala - mám vám pocit, že to nebude samotnou kapelou, jako spíš harmonikářem, ale pšššt...








Klapeto Morava měla i malé posluchače, ale také tanečníky. Určitě tuhle kapelu ocenili nejen starší generace, ale i ti mladší, co je slyšeli poprvé. Dále následovaly tance. Nejdříve to byl Charleston, pak něco jako moderní tanec (tím tancem si sama nejsem jistá) a nakonec Kankán, který zaujal mužské obecenstvo, co jsem si tak všímala. A není divu, tanečnice byly vážně dobré a jejich úbor byl pěkný. Jakýsi pán přede mnou prohodil, že by tanečnice mohly mít tanga, aby se bylo na co dívat.. Charleston jsem nenatočila, moderní tanec mám jen konec a kankán mám rozkouskovaný, kdy jsem si zapomněla prohodit baterky a kartu - na video si ale delší čas počkáte :).




Na programu též byla módní přehlídka svatebních šatů, která se v Telči opakuje poměrně často. Mezi nevěstami jsem spatřila pár známých tváří. Nevěstám to slušelo, některé kostýmy byly vážně super a troufla bych si je vzít i v dnešní době. Přehlídka trvala trošku déle, nevěst přece jen bylo dost a než se prošly všechny...  Sem přidám jen pár fotek, později udělám asi samostatný článek, nebo galerii. Průvod nevěst jsem si i natočila, ale zatím to tu nebude =(. Prohlídku zakončili historická kola v čele klubu velocipedistů. 











Další průběh mě tolik nenadchl. Jedná se o flašinetář, příběhy - občas něco se mi líbilo, třeba jak točil na tu "bedýnku" a zpíval písničku Na Pankráci. Co si ale budeme nalhávat, v té chvíli jsem musela na čas odejít, takže vám vlastně nenapíši, o co přesně šlo. Vrátila jsem se až na Četnickou pátračku, kdy vlastě byla ukázka děje, jakoby dvě auta do sebe nabourala a četníci to řešili. Natočila jsem si to i nafotila, ale fotky z celé akce jsou nekvalitní a na videu nic není slyšet, bylo tam moc lidí a někteří nebrali na ostatní "fotografy" ohled.










Což vlastně musím přiznat, během těch tanců mi pořád někdo lezl před foták a vždy, když jsem se uhnula, ta dotyčná osoba se uhnula stejným směrem. Občas se mi staly vtipné chvilky, kdy na mě někdo cizí promluvil, usmál, apod. Dokonce jsem byla nucena oprášit svou angličtinu, když se mě nějací turisti ptali na akci, cestu, nebo samotnou Telč. A nejvtipnější bylo setkání, kdy mě potkali znovu a děkovali mě a já neměla ponětí, oč jde, až později mi to došlo..  Byla jsem nadšená, že jsem někomu pomohla.



Po pátračce opět hrála kapela Klapeto, která se předtím jen rozehrála, následovaný kabaretem ze šantánu 1. republiky -  jestli si to dobře pamatuji, bylo to povídání o četnících. Na zbytek už jsem tam nebyla, což vlastně byly jen kankán a jiné šlágry a závěrečné rozloučení. 

Na Pohádkový den (pátek 16. srpna 2013) jsem se tam vyskytovala jen zřídka, kdy jsem to rychle proběhla. Den byl spíše zaměřený na děti a svět pohádek, pouliční divadla, výtvarné dílny, oblíbenou Bílou paní rozdávající sladkou kaši a taky na velký bál princezen a princů. Také se konala kulinářská soutěž. Večer jsem se vrátila jen na Clamortis, což byl severský rock. Taková vystoupení bych si v Telči nechala líbit. Lidí bylo dost, rock se mi líbil. Přišel si za mnou popovídat nějaký cizinec, tak jsem se ho zeptala, jestli se mu v Telči líbí a víte, co mi odpověděl? Že ne. Omlouvá ho fakt, že tu byl první noc. Koncert jsem si natočila mobilem, ale kvalita je hrozná. A ten, kdo tento koncert vynechal může litovat jedinečného zážitku. 

Toť pro dnešek vše, 2. část si necháme na příště, ať se máte na co těšit, jedná se totiž o vyvrcholení slavností! =)  Čeká vás Renesanční den, které se stane dějištěm Dělení růže.


Vaše Telčanda


1 komentář:

  1. Vážně super to máš napsaný ;) už se těším na druhou část :)

    OdpovědětVymazat